V partii s plzeňským hráčem Milanem Jenčem jsme se pustili do divoké varianty, která sice odpovídá duchu Aljechinovy obrany, ale asi za černého není příliš korektní. Nicméně v ní mám mimořádně vysokou úspěšnost.

Partie je památná tím, že jsem v ní zaznamenal první vítězství v klokaním dresu! (Autorem komentáře je Emil Szirmai.)

Jenč, Milan – Szirmai, Emil B03 Aljechinova

1. e4 Jf6 2. d4 Jd5 3. c4 Jb6 4. d4 d6 5. f4 dxe5 6. exe5 c5?! Provokace, která prostě nemůže být strategicky v pořádku. Okamžitý útok vůči předsunuté bílé pěchotě sice vypadá principiálně, je však kvůli ještě spícím černým figurám předčasný. Jak však již ve 20. letech minulého století dokazoval orenburský šachista B. Argunov, přímé taktické vyvrácení výpadu zřejmě neexistuje. 7. d5 e6 8. Jc3 Okamžité 8. d6 nelze doporučit pro 8…Dh4+ 9. g3 De4+ 10. Kf2 Dxh1 11. Jf3 Jc6 a černá dáma podle Argunova unikne z obklíčení, i když věc není až tak jednoduchá. 8…exd5 9. exd5 c4! Uvolňuje prostor pro vlastního střelce f8 a zároveň omezuje soupeřova střelce na f1. Takto variantu v 60. letech polil živou vodou originální Vladas Mikenas a později do „nejlepší společnosti“ uvedl velmistr Ljubojevič – i když pouze se střídavými úspěchy (Bronštejn – Ljubojevič, Petropolis 1973, 1:0 nebo Gruenfeld – Ljubojevič, Riga 1979, 0:1). Starší, zdánlivě bezpečnější cestu v této ostré pozici představuje pokus 9…Dh4+?!, který ale pokládám za prohrávající pro 10. g3 Dd4 11. Sb5+ Sd7 12. De2 Jxd5 13. e6! (Chaplin – Gantet, Paříž 1991, 1:0). 10. d6!? Nepříliš častý, superagresivní postup, který mě nemile překvapil. Bílý ochromuje střelce f8 a navíc vytváří nebezpečné hrozby typu Jb5 nebo Jf3 s následujícím Sg5. Černý se na oplátku může kojit nadějí, že někdy v budoucnu pyšné pěšcové duo e5 a d6 zlikviduje. 10…g6?! Oslabuje černá pole na královském křídle, obzvlášť hrůzostrašně působí díra na f6; chtěl jsem se však dostat k rošádě nebo alespoň zjednodušit pozici. Silněji vyhlíží ve velmistrovské praxi vyzkoušené 10…Se6 (např. Movsesjan – Luther, Istanbul 2003, 0,5:0,5) nebo také 10…Jc6 (Fontaine – Rogulj, Opatia 2002, 1:0). I když kdo ví… 11. Jf3 Sg4!? Tento způsob obrany jsem měl na mysli při 10…g6. Alternativa 11…Sg7 12. Sg5 se mi totiž vůbec nelíbila (Zude – Ruehrig, Bad Neuenahr 1987, 1:0), stejně jako preventivní 11…h6 (Fercec – Tarakcija, Bizovac 2005, 1:0). 12. Jd5!? Kritický okamžik zahájení. Dokonce špičkové programy se liší v názoru, zda se jedná o nejlepší pokračování (12. Jb5!?, 12. Sg5!?, 12. Se2!?, 12. Je4!?, 12. Sf4!?). 12…Jxd5 13. Dxd5 Sxf3 14. Dxf3?! Až sem hrál Milan Jenč výborně. Zde je však přes ztrátu rošády mnohem lepší 14. gxf3 Dh4+ 15. Kd1 Jc6 16. Sd2 se silným pěšcovým centrem a iniciativou. 14…Jc6 K podobným pozicím jako v partii vedlo okamžité 14…Da5+ 15. Dc3. 15. Sf4 Da5+ 16. Dc3 Dxc3 17. bxc3 Sg7 18. Sxc4 Sxc5 19. Sxe5?! Menší výhodu bílého drželo 19. 0-0. 19…Jxe5 20. Sb5+ Kf8?! (Kd8) 21. 0-0 Sg7 22. Vae1 f6 23. Sa4?! Nepodařený nápad, po němž začnu soupeře pomalu přehrávat; rovinu ještě zachovávaly tahy 23. Ve3 nebo 23. Vb1. 23…Vac8 24. Ve3 Vc4 25. Sb3 Vc6 26. Vd1 Vd8 27. d7 Vc7 28. Sa4 (Se6) a6 29. Vd6 b5 30. Sb3 Vcxd7?! Podle „železného kamaráda“ Rybky bylo preciznější 30…Vdxd7 31. Vxa6 b4 32. cxb5 Vc1+ 33. Kf2 Jg4+ 34. Kf3 Jxe3 se ziskem kvality. Motiv jsem viděl, ale „něco“ se mi na vzniklé pozici nejevilo. 31. Vxa6 Vd2 32. Va7+ Kh6 33. h3?! Odpor mohlo prodloužit 33. Vb7 nebo 33. Vh3+. 33…Vb2 34. Vg3 Jd3?! (Vb1+!) 35. Ve7 Jf4 36. Vf3 g5 37. Vf2 Vxf2 38. Kxf2 Vd2+ 39. Kf3 Vxg2 Konečně dobývám materiál, urputný soupeř však vytváří hrozby mému Královskému Veličenstvu. 40. Sg8 Vd2 41. Sxh7 (h4) Jg6 Hráno na jistotu, mat věží na h7 jsem opravdu nechtěl dostat. 42. Sxg6 Kxg6 43. Vb7 Vd3+ 44. Kg2 Vxc3 45. Vxb5 Vc2+ 46. Kg3 Vxa2 47. Vc5 Va3+ 48. Kg2 f5 49. Vc6+ Kh5 50. Vc8 f4 51. Vg8?! (Vh8+) Vg3+ 52. Kh2 Kh6 53. Va8 Vd3 54. Va6+ Kh5 55. Va8 Vd2+ 56. Kg1 Kh4 57. Vh8+ Kg3 58. Kf1 f3 0:1